Den 2

Myslela jsem si, že budu vstávat v pět ráno.

Nechtěla jsem to večer ani tomu Danielovi říkat. Nevím, jak jsou oni zvyklí vstávat, ale bála jsem se, že to bude hrozná kalba ty další dny a měla jsem domluveno na šestý den si vyzvednout svůj Foot drop - ten balíček s jídlem. Všichni mi říkali, jak je to strašně náročný a jak se jde hrozně blbě a pomalu. Takže jsem vůbec nevěděla, jak to budu dávat.

Krásně jsem vyspinkala, ale Dan překvapil a vstával už ve čtyři, což mě teda docela překvapil :) Ty moje obavy, že ho budu budit, se rozplynuly. Ale po tý rozcvičce na Katadyn mě bolelo všechno, jak kdybych byla deset hodin v posilovně. Všechny svaly na těle pobolívaly.

Vstala jsem před pátou a Dan vyrážel dřív... ale byl pomalej a měl hrozně moc zbytečností. To je vidět na těch začátečnících - nakoupí sice špičkovou ultralight výbavu, ale mají toho strašně moc. On nikdy takhle dlouhej hike nešel, takže vůbec nevěděl, co potřebuje a co ne. Nakonec měl ohromný těžký batoh a věci navěšený ze všech stran.

I když vyrazil půl hodinu přede mnou, za chvíli jsem ho došla. Potkali jsme se u vodopádu, vyfotili jsme se a šla jsem napřed. Protože se úplně klátil pod tím batohem, chudák. Američani, no. Ale věřme mu - když si odloží pár věcí, bude ještě čtyřikrát rychlejší než já :)

Dál začalo bejt víc a víc tím komárů. Takže se furt stříkáš repelentem, ale to vydrží tak na půl hodinky, než ty kurvy začnou zase opruzovat. Za ten den jsem si je rozdělila do 3 skupin:

První skupina jsou klasický komáři - velký, hnusný - když na tobě přistanou, tak máš potom velký hnusný jelito, který hrozně svědí.

Druhá třída jsou mikrokurvičky, tady se tomu říká snad No-see-um. Je to maličký, nevidíš je, ale zalezou ti všude a štípnout tě. Není to zas tak hrozný, ale samozřejmě to svědí a máš potom malý beďaryky po celým těle.

Třetí sorta jsou nejhorší - mouchy, říká se jim Black Fly. Ty způsobí krvavý hnusný puchýře plný hnisu, můžeš dostat infekci nebo alergickou reakci a je to dost nepříjemné. Naštěstí jsem jich viděla jen pár - a pár jsem jich zabila.

Popis místního hmyzu máme za sebou... ještě bych chtěla říct, že od 11 do 2 je tady nesnesitelný vedro, potíš se jako prase a do toho ty kurvy. Paráda. Občas jdeš kolem rybníka, ale fakt se ti tam nechceš koupat při představě, že tě sežerou jakmile vylezeš z vody. A pak zase další hektolitry repelentu...

Myslela jsem, že dojdu nějakých 35 km do kempu/přístřešku, ale musela jsem ubrat, protože trail je namáhavý a nejde to rychle. Došla jsem teda asi 30 km na kempsite u rybníka.

Měla jsem docela pěkný výhled, postavila jsem stan... ale bylo teprve 6 hodin, strašný vedro a hromada komárů. Takže jsem se rychle schovala do stanu, udělala si čínskou polévku.

Už od 6:30 jsem musela bejt zalezlá ve stanu - spocená, ulepená - bylo hrozný vedro a nemohla jsem vůbec zabrat. Měla jsem i svalovou horečku, takže jsem si vzal ibáč, ale pořád jsem nemohla zabrat.

Kolem osmé se trošku ochladilo a slyšela jsem, jak jde kolem Dan, tak jsem na něj houkla. Pověsil si vedle mě hamaku, očividně nechtěl spát sám. Říkal, že se ztratil když obcházel ten brod a pak když se napojil na trail, tak šel na druhou stranu... to mi přijde že není možný si nevšimnout, že jde na druhou stranu :D