Den 20
Mapa
Předchozí den
- Datum začátku
- 26. 4. 2026 6:22
- Vzdálenost
- 18 km
- Čas v pohybu
- 3:56
- Celkový čas
- 7:57
- Nastoupané metry
- 68
Povídání
Normálně mi to neuvěřitelně vyšlo. Když už jsem hledala, odkud kam pojedu, tak jsem ji viděla na autobusové zastávce. No tak bude asi nejlepší se jí zeptat, jaký je autobus tam, kam zrovna jedeme. Zdá se to jako banalita, ale oni někdy vůbec nevědí, co po nich chcete. A i když jim ukážete číslo autobusu a čísla tady znají, tak na vás koukají, jako že ho chcete asi vytetovat na záda nebo co.
Naštěstí tahle paní mi vyloženě rozuměla a všechno mi odkývala. Autobus fakt přijel a fakt nás obě odvezl z týhle prdele do nějakýho většího města. A tam jsem si na bus terminálu koupila lístek u paní do intercity autobusu až do města Mokpo. A úplně v pohodě. Já jsem paní podala telefon, kde mi ChatGPT napsal: Prosím, kdy jede autobus do Mokpa, ze které stanice? Napsala 8:45, číslo 6. Kolik to stojí? Já jí dala kartu, dala mi lístek, obě dvě spokojený, a jela jsem teda do Mokpa.
No a autobus přijel tam, kam měl. A odvezl mě vesměs tam, kam měl. A v Mokpu jsem si došla vyprat do tady těch místních nonstop prádelen, pak jsem si našla na Bookingu za 325 Kč nějakej hotel a po zbytek dne jsem zevlila po městě. Chtěla jsem si projít nějaký místní památky a ty tady hele vůbec nemají.
Mají tady nějakou promenádu uprostřed města, mrakodrapy, mrtě obchodů. Mají tady obchod samostatně pro Dynafit, tak jsem si řekla, že se tam podívám, jestli nenajdu Salewu, ale Salewu jsem tady nenašla, tak jsem si tam koupila novou kšiltovku. Stála mě 69 000 wonů. Jo, tolik. Byla zatím nejdražší, ale nebudu nosit nic jiného. Já zůstanu věrná svojí značce.
A došla jsem si na jídlo a fakt jsem vůbec nevěděla. Vůbec prostě furt nevím. Ale tentokrát se mi povedlo vybrat si úplně úžasnou restauraci. A úplnou náhodou u protějšího stolu seděl týpek, kterej mi pomohl s angličtinou, protože oni tady jsou úplně vyblázni. Představte si, že jste turistka, blondýnka, úplně jinak barevně oblečená, s velkým batohem. Čumějí na vás. Přijdete do hospody a hned k vám někdo přijde a začne na vás mluvit a ukazovat. A vy nerozumíte a teď nevíte, jak jí říkat: Prosím vás, já se posadím a dejte mi chvilku. Ale ona vůbec nerozumí, co jí říkáte.
Naštěstí to vedle ten týpek zachránil a paní řekl, že se potřebuju nejdřív rozhlédnout, nadechnout se a vybrat si jídlo. A týpek řekl, ať mu ukážu, co chci, a on to paní sdělí. Takže jsem si vybrala vepřovou polévku a čekala, co bude. A donesli mi úplně úžasnej hořící, bublající vývar se spoustou masa, zeleniny a k tomu dostanete miliardu píčovin okolo.
No paráda. Nažrala jsem se úplně královsky, gastronomickej zážitek, a doufám, že takovejch hospod se mi podaří navštívit víc. A celý tohle mě stálo 130 Kč. Pak jsem si chtěla někam dojít na pivo, ale nenašla jsem tady, kde mají otevřený hospody jenom na pivo. A bože, byla jsem dost přežraná. No tak jsem si dala pivo před obchodem a pak jsem došla do hotelu, kde jsem se osprchovala, dala si nabíjet věci a od 7:30 tady hraje jejich místní fontána, takže jsem se šla podívat na představení.
To představení je velkolepý, ale přímo před tebou, před tou fontánou, tam mají nějaký betonový nafukovadla, takže ty nevidíš přímo na tu fontánu, ale přes... nevím, to jsem nepochopila. Prostě Korea style, jo. Představení krásný, ale ten jejich k-pop, ty vole. Britney Spears a Backstreet Boys jako furt dokola.
Ale představení jinak krásný. No, když to nebyl zrovna můj šálek music. No a pak jsem se otočila a šla jsem chrápat.
Jinak tady ty města večer jsou bezpečný.
Komentáře
0K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.