Den 34

Datum začátku
10. 5. 2026 7:32
Vzdálenost
41,5 km
Čas v pohybu
10:00
Celkový čas
21:14
Nastoupané metry
1 113,4

Povídání

Ráno byl plán si prohlédnout chrám, ale nevěděla jsem, jestli ho v 8:00 ráno otvírají. Ale bylo mi řečeno Korejcem, který už od půl páté okopával zahrádku, že it’s always open, takže zřejmě tyhle buddhistický chrámy jsou pro veřejnost přístupný pořád, což je vlastně fajn. To je takový vlastně buddhistický. Ale spát tam nemůžete.
Vyšlápla jsem si hned do kopečka a byla jsem tam úplně sama a měla jsem celej chrám jenom pro sebe. Takže jsem si procházela jednotlivý chaloupečky, ve kterých mají vždycky umístěnej nějakej modlitební oltář s polštářem, kde se klečí. Vtipný bylo, že ty polštáře byly potřísněný krví, někdo měl krvavý koleno. A vždycky tam je nějakej Buddha nebo nějaký sochy a strašně vlastně to mají vymalovaný. A mají tam taky samozřejmě umístěný kasičky na dobrovolný vstupný, protože oni podle mě žijou jenom z toho, nevím, jestli jim vláda něco dává.
No a když jsem odcházela, tak se mi stala taková fapa. Potkala jsem mnicha. A on na mě good morning, how are you, a já byla tak přepadená, že jsem mlčela a na pozdrav se mu vůbec neodpověděla. On se jenom hezky usmál a šel si po svým a já jsem se cítila úplně jako kráva. Ale zřejmě mnich ke mně vyslal nějakou vesmírnou sílu, protože odpoledne se mi splnil sen a potkala jsem korejský potápěčky.
Opravdu nekecám, tradiční korejský potápěčky haenyeo byly ve vodě s brejličkama, s mondurem, s ploutvema a lovily zřejmě chobotnice. Volaly na sebe, pískaly a no, byl to úplně zážitek. A byly to samozřejmě jenom ženský.
Tady bych chtěla jenom odbočku, že Korea je opravdu ráj pro mizogyny. Takže pokud jste mizogyn, tak se odstěhujte do Koreje a vemte si Korejku, tady budete šťastnej.
Možná odpoledne si dávám oběd ve vietnamský restauraci. Já vím, je to hrůza, v Koreji do vietnamský restaurace. I když podle mě je to... Ale tohle byla jistota, že vám udělají jídlo pro jednoho, protože bohužel korejský stravování je většinou pro dva. Ale bylo to hned a bylo to výborný. A navíc stejně připravovaný korejským stylem, takže hodně cibule, hodně sladký sojovky.
No nic, odpoledne jsem pak pokračovala podél divoký pláže, kde nikdo nebyl, takže mě nenapadlo nic jinýho než sejít se okoupat. Voda byla ale ledová, to je úplně jiný tady než na západním pobřeží. Tam byla voda vždycky teplá, tady to bylo ledový, takže jsem se smočila jenom nohy a na dvě a půl hodiny se vykydla na pláži, odpočívala a prostě jenom čuměla na vodu. A najednou ty vole, dvě a půl hodiny v prdeli. Ale vždyť vlastně jako co, vždyť jsem na dovolený. Vždyť si můžu dělat, co chci. A když si chci dvě a půl hodiny koukat na moře, tak se budu dvě a půl hodiny koukat na moře.

Komentáře

0

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.