Den 66

Mám toho lesa nějak plný zuby, chci víc na světlo. Se mi ty nálady střídají.

U obědový pauzy jenom na chvilku zavřu oči. Vzbudím se po třech hodinách??

Tak to je paráda. Nestíhám dojít tam, kam jsem chtěla. Musím na stopa a nechat se popovézt. Netrvá to dlouho a už se vezu.

Borec mi nabízí pivko. Se divím. V Americe nesmíte pít pivo v autě. „Bez obav.“ A otvírá si pivo taky. Tak si ťukneme.

Hodí mě na benzínku. Z benzíny odjíždím přímo na trail.

Už je dost pozdě, ale posilněná mám spoustu energie. Hikuju ještě kus dál. Zdržuju se voláním s kámoškou a pak se začíná rychle stmívat.

Zjišťuji, že mám vybitou čelovku. Asi se někdy v batohu sama zapnula a teď je úplně tuhá.

Svítím si mobilem. To není košér.

U vody ztratím trail. Nemůžu ho nají a mobil ukazuje 6%. A do sedínky!

Musím ihned postavit stan, bez světla jsem v prdeli.

Nějakým zázrakem to s telefonem v ruce zvládnu. Tak to bylo o fous. Příště musím být zodpovědnější a tolik nechlastat.