Den 12

Datum začátku
18. 4. 2026 6:53
Vzdálenost
45,2 km
Čas v pohybu
10:03
Celkový čas
11:42
Nastoupané metry
393,8

Povídání

Ráno před hotelem Nitra hned nafackoval vedrák, už v sedm ráno. Říkám si: no, to zas bude den. Ty vado.
A zaregistrovala jsem na pláži obrovskou věc a je to vlastně atrakce pro mladý Korejčata, nebo i starší, jak chcete. Něco vás to vyveze nahoru a vy se pak můžete zhoupnout dolů. Velkej challenge, kvůli adrenalinu, něco jako takovej pohodlnější bungee jumping. No prostě potřebujou z těch lidí tahat peníze na těch plážích, takže tam bylo víc takovejchdle atrakcí.
To je další asi deset kilometrů podél pláží, takže to bylo fajn, foukalo, šlo se příjemně a konečně na těchdle plážích jsem viděla i lidi. Jo, lidi jsem viděla, ale nikdo se tady nekoupe. Nekoupou se, oni. Tu pláž maj prostě jenom, aby se po ní procházeli, aby si cachtali nožičky, aby sbírali mušličky. Hodně barbecue, hodně jako grilujou, chlastaj tam a což tedy na plážích není zakázaný, ale koupat ne, ne.
A celá pláž lemovaná takovým tím jejich pseudo uměním. No fuj, strašný, strašný, jestli tohle je jejich moderní umění. Pár jejich výtvorů jsem vyfotila, ať se můžete pokochat.
No a celá pláž lemovaná uměním a restauracema, to je fakt jedna restaurace za druhou. Mají vždycky v průčelí bazénky, v nich plavou potvory, některý mají klepeta, některý mají ploutve, některý maj zobáky. Asi si vyberete, co chcete, a pak ty stolečky mají uprostřed gril a oni vám to přinesou nějak nakrájený a vy si to opékáte sami na tom grilu, jak chcete.
Odpoledne jsem se ocitla na jiný pláži, víc kamenitý, víc zelený, a tam byl teda úplně masakr lidí. Proudili tam, měli gumáky některý, a hledali, podle mě, jako lovili mušle, jo. Ale teď tam ty restaurace jsou úplně z mušlí, tam jako, myslím, je jich dostatek. Tak jo, prostě to má jako zábavu, protože co jinýho tam chcete dělat.
Ale to vypadalo jak trochu davová psychóza, jo. Najednou pět set lidí se hrabalo v zemi a hledalo mušle, jestli nějaká soutěž, někdo tam něco jako zakopal. Rozhodně teda na týhle pláži toho měli už rozpočítaněno.
Pak jsem potkala další kravín, když stezka zatočila víc do nitra země, a už jsem potkala asi třetí kravín. To teda musím říct, že u nás by takovýhle chování ke zvířatům rozhodně neprošlo. Je prostě vidět, jak ty Korejci jsou ještě takový jako… krávy prostě zavřený na malým místě, oni je nevypustí nikam, protože tady prostě nejsou louky, tady jsou jenom pole vypěstovaný, takže krávy zavřený, serou si pod sebe, matlaj se v tom, obrovsky špinavý, že jo, žádnej pohyb. Asi vyvezený na ty jejich políčka prozatím.
Pak se trail táhnul, neuvěřitelně se táhnul, podél nějakýho uměle vytvořenýho jezera, hrází. Tam bylo spoustu rybářů a něco rožněnýho, tak mě zvali na oběd i večeři. No, já po minulejch zkušenostech jsem musela odmítnout, abych si jako stopro neochutnala, co to tam grilovali. No ale ne, už jsem poučenou.
Trail tak zrovna náhodou vedl krásně vedle takovýho lesíka, kde jsem si našla krásný místečko, aby na mě nebylo z žádný strany vidět, kde jsem zakempila a byla jsem připravená spát. Ale jak se začalo stmívat, tak mi začali bzučet u hlavy komáři. Jak jsem říkala, nedám a budu si asi muset postavit stanovou síťku. No ale už byla tma, takže trošičku by taky nikdo neviděl. A to je vše, konec.

Komentáře

0

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.