Den 18

Datum začátku: 24. 4. 2026 8:07
Vzdálenost: 36,4 km
Čas v pohybu: 7:53
Celkový čas: 9:13
Nastoupané metry: 200,7

Povídání

V 5:30 začínám nad čím balit. Přece jenom jsme v národním parku, ať nás tady nikdo nevidí. Jo, jinak Korejci vstávají ve 4:30. Jo, a pokračujeme dál a děláme, že jsme tady vůbec nespali. No ale myslím si, že oni nade mnou ani takhle nepřemýšlejí. Oni na mě koukají jako na zjevení z jiný planety.

No ale jdu. A procházím vesničkou, kde mají všude uvázanou spoustu psů. Trochu jsem si přišla, jako když procházím uličkou hanby a z každý strany na mě štěkají psi. Ale co chci říct. Ti psi tady mají uvázaný celej život u boudy, mají je jako takovej levnej hlásič pohybu kolem domu. Ty psy. Jsou zubožený, mají kolem sebe spoustu hoven. Jo, jídlo tam mají, vodu tam mají, ale celej život zažijou jenom řetěz a boudu.

Ty Korejci jsou prostě krutej národ. Bez soucitu se zvířatama. A to jsem ještě nedávala videa z kravínů. To je ještě horší. No nic. Nebudu to řešit. Já je nepřevychovám.

Pak jdu asi dvě hodiny po nádherný pláži lemovaný borovicemi. Pak se to zase bohužel zvrhne v hory. Bahna. To tady tak nějak má celý to západní pobřeží. Takže já se fakt hodně modlím, aby to jižní vypadalo jinak.

Večer si dávám rámen s kukuřicí a s kimchi a koukám do blba. Ruce mi chytají křeče. Přece jenom těch 45 km denně a ne úplně vyvážená strava se začíná podepisovat, tak si musím dát okamžitě dvojnásobnou porci hořčíku a křeče po chvilce povolej. Dojdu si pro jistotu ještě pro melounovou zmrzlinu.

Komentáře

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.