Den 30

Datum začátku
6. 5. 2026 7:33
Vzdálenost
42 km
Čas v pohybu
9:17
Celkový čas
11:50
Nastoupané metry
364,9

Povídání

Dopoledne jdu kolem kádí s bahnem, tak mě aspoň baví strašit kraby. Vždycky, když se přiblížím a houknu na ně, tak se rozeběhnou a schovají se. Odpoledne procházím nějakým parkem, což je zase fajn, že oni to bahno využijou a nasázejí mezi to nějaký stromečky, udělají mezi to nějaký chodníčky a je to vlastně pro Korejce takový výletní místo z města, kde si můžou prostě ty dva tři kilometry ujít. A já tam objevuju nějakej altán a na dvacet minut se jdu ducnot.
Přece jenom je vedro a to bahno je takový ubíjející. Když už jsem krásně zabrala a vypadalo to, že to mý dvacetiminutový ducnotí protáhnu na hodinku, tak vedle altánku zaparkovala čtyřkolka s místními zaměstnancema. Ti vyskákali a hrozně se mi smáli, tak jsem nepochopila, jaký faux pas jsem zrovna vytvořila, protože na plážích takhle oni polehávají, ale v altánu to asi znamená, že jste opilý nebo nevím.
No nic, tak znechuceně vyrážím dál. V jiné části parku mě osloví dvě ženy. Zbystřím, že to se tady nestává. Nebo spíš se to ještě nikdy nestalo. A koukám, že jsou evropskýho ražení, takže se dáme do řeči a jsou to dvě postarší Francouzky. Vysvětluju jim, že jdu trail, ale vůbec nevědí, že tady něco takovýho je. A ptám se jich, co tam dělaj, a ony mi normálně vysvětlily, že milujou na Netflixu k-dramy a že se zamilovaly do Korejců, takže jely na lov do Koreje na Korejce. Pro jednou si užít Korejce a jejich kulturu, ale hlavně ty Korejce.
Což o to, ty mladý, když nejsou tlustý, jsou docela hezký, ale nevím, jestli holky slyšely to, co si o těch Korejcích říká. Vyprávěla jsem svoji storku, že mě tady skoro každej den někdo obtěžuje, a asi jsem jim zkazila veškerý představy o Korejcích. Ale taky mi vyprávěly, že měly nebo mají neblahou zkušenost s taxikářema. Ony totiž neměly stažený ani Naver Maps, ani Kakao, a bez toho se tady neobejdete. Jedno je dobrý jako mapa, jak se orientovat a najít ubytování, a druhý vám najde tady autobusový spoje, což vám Google nic neřekne. Takže byly asi odkázaný jenom na ty taxikáře a podle mě je báby dost natáhli. Mě vlastně taky natáhli dvakrát v hotelu. Jednou mi to dali o patnáct tisíc wonů navíc a jednou opět navíc, ale to je tady asi normální.
Jinak je to tady strašně bezpečný. Tady se vůbec nebojím nechat batoh před obchodem, telefon na stole. V tomhle jsou Korejci v pohodě. Naopak, když oni najdou bankovku nebo peníze, tak oni si ji nesmějí vzít, i kdyby to byla sebevětší hodnota. Kdyby to bylo půl milionu, tak to musí na té zemi nechat ležet.

Komentáře

0

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.