Den 36
Mapa
Předchozí den
- Datum začátku
- 12. 5. 2026 8:40
- Vzdálenost
- 34,6 km
- Čas v pohybu
- 8:13
- Celkový čas
- 10:51
- Nastoupané metry
- 681,5
Povídání
Začínám si všímat, že už mi úplně odcházejí boty. Konstrukčně jsou skvělý, držej krásně, ale už mám úplně na plech prošoupanou podrážku. Až přijdu do Pusanu, budu se asi muset poohlédnout po novejch. Jsem zvědavá, jak budu v Koreji hledat boty, hlavně tu na mě nebudou mít moje číslo, že jo. Vždyť oni mají nohy, ty vole, jak princezny do trojky. Já mám sedm a půlku.
No, od rána pršelo. A měla jsem asi zažít taky, jak v Koreji probíhá déšť. Noční od rána do večera přeháňky a pak najednou poslouchám, a to nehromuje kamion, ale fakt bouřka ráno. Takže jsem se nějak u nějakýho hotelu, když začal obrovskej ceďák, převlíkla do nepromokavýho. Mám teda úplně super nepromokavý kalhoty, to byl kauf jak blázen. Bunda jakž takž. No a tak si jdu v tom dešti zachumlaná a najednou co se nestane, jo. Přede mnou zastaví auto v tomhle hrozným nehorázným chcanci, vyjde nějaká paní jenom v tričku, začne se hrabat v kufru, vytáhne deštník a volá na mě, běží za mnou a předá mi ten deštník. Neuvěřitelný. Korejci pořád dovedou překvapit i v pozitivním smyslu.
No tak si tak čapkám, capkám po tý mokrý, všechno mokrý, a najednou se kolem mě začnou všude objevovat dinosauři. Tak si říkám, aha, tady zase bude nějaký naleziště. A vono jo. A dokonce to naleziště je přímo na trailu. A jelikož pršelo a Korejci jsou zalezlí, tak jsem si celý to naleziště, volně přístupný lidem, mohla projít sama v klidu a prohlídnout. A musím teda říct, že to byl velice silný zážitek, procházet se po pláži a vedle mě dinosauří stopy, opravdu obtisklý stopy tří prstů s drápama. To bylo, to byla síla.
Teda pak dál pokračoval docela do hor a tam se vždycky hledá spaní líp.
Komentáře
0K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.