Den 43

Mapa
Předchozí denCelá mapaDalší den
Datum začátku
19. 5. 2026 7:22
Vzdálenost
28,4 km
Čas v pohybu
6:32
Celkový čas
8:54
Nastoupané metry
452

Povídání

No, tak jsem samozřejmě někdy po sedmé vyrazila z ubytovny. Holčiny spaly, ty vole. Mi vysvětlil, že na venkově v 5:30, když já se probudím ze stanu, už mi, vole, za hlavu okopávají mrkvičky, ale ve městě v 7:00 spí celá ubytovna. To bude asi tím, že ty ubytovny nemají okna. No, to je jedno.
Takže si procházím zase dál. Vemte si, jak obrovský tady to jsou čtyřmilionový města. Takže jako opravdu dva, tři, čtyři dny vám trvá, než to projdete celý, abyste si nemysleli, že jsem se tam někde motala kolem kruháče jak výtržník.
Ale tohle je fakt nádherný. Maj to vymyšlený, jdete úžasnýma stezkama, pořád plnýma nějakých atrakcí pro turisty s výhledy, a je to peckovní. Fakt Busan je úžasný, úžasný nádherný město. Dokonce tam máte stezku, která vede nad mořem, a pod sebou máte sklo průhledný, takže se můžete koukat, jak se pod vámi tříští vlny o útesy.
No a pak to vede nějakým zábavním parkem a přes nejkrásnější chrám. Říká se, že je to nejkrásnější chrám v celý Koreji, a opravdu je nádherný. Ten buddhistickej chrám je přímo u moře a je tam velký zlatý Buddha. Jo, chrám je úžasný, krásný, skvělý, barevný, ale ty vole, tam bylo takovejch lidí, takovejch lidí. Prostě něco jako když jdete v hlavní sezóně v sobotu na Karlův most, tak asi tak. Takže jdete s davem a nic moc.
Toho street foodu a tý atmosféry… nekecám, to bych kecala, i tu atmosféru i s těma lidma jsem si docela užívala. Jenom jsem byla v šoku, že do té doby, když jsem byla v nějakém chrámu, tak jsem tam byla úplně sama, a kdybych, vole, nerezonovala jako debil, tak jsem se mohla pochechtávat i smíchy. Takže jo, jo, kecám. Chrám opravdu nádhernej, s vyhlídkama na moře, všechno možný vyzdobený. Spíš to tam bylo lemovaný takovým tím street foodem a krámkama a cetkama.
No jako u nás třeba, když jdete do Českýho Švýcarska v Hřensku. Prostě prodávají se tam náramky a miniatury Buddhy a miniaturní kočičky, co mávají ručičkou, a to si myslím, že ten element kazí, ale prostě tak to je. Je to takhle všude a je to takhle i v Koreji.
No takže chrám jsem si prohlédla, nacítila atmosféru a pak jsem z toho zdrhla jako namydlenej blesk a šla jsem dál. Bylo tam spoustu pláží a pak jsem se někde ztratila v lesích. No a pak mi přišla zpráva od Kim, že teda se mnou počítá na tu korejskou barbecue večeři.
A to byl okamžik zlomu. To jsem zareagovala, protože jsem do té doby nevěřila, že se mi ozve, že budu mít tu odvahu s Evropankou jít někam na večeři, a tady se to začalo sypat zpátky. Přeorganizovala jsem plány. I když jsem s sebou měla ten kurva těžkej velkej batoh, tak jsem si zarezervovala znovu zpátky ubytování tam, kde jsem byla předtím, abych za ní mohla jet zpátky a jít s ní na to večerní barbecue.
A ty vole. To byla pecka. Korejský barbecue, to je něco, co jsem nikdy nezažila. Já neříkám, že bychom jedli nějaký úplně jiný tvory z jiný planety. Já jsem taky upozorňovala, že psy fakt nechci. Ale je to úplně jinej způsob stravování. Gril, ok, na to jsme zvyklí, ale oni mají všechno extrémně slabounce naplátkovaný a mají tam hodně druhů masa. Ještě vám to popíšu. A tohle je koleno a tohle je nožička a tohle je rameno a tohle je bříško a tohle je krk a tohle je mozek a bla bla bla, a tohle je z tohohle zvířátka, tohle je z tohohle zvířátka. Jenom jsem řekla, že nechci psy.
No a pak vlastně miliardu věcí. Z toho masa tam máte miliardu věcí, dáte si to na gril, a pak přijde bod zlomu, že vy vůbec nejíte ty věci samostatně. Vy si všechny ty věci, nebo ne všechny, ale který chcete, který vám zrovna chutnaj jako kombinace, vezmete na plátek salátu nebo mořskýho listu, co vypadá jako kopřiva, a na ten plátek listu si dáte tenkej plátek krkovice, kousek třeba grilovanýho kimchi nebo co se vám zlíbí, nebo cibule. Zabalíte to do roličky a tu roličku koušete a je to naprosto skvělá kombinace chutí, svěží, úžasná. A můžete se toho užrat a vlastně jíte celej večer a pořád jste nestřízlivý nepřežraný. Božskej druh barbecue. Já to zkusím propagovat doma, ale nevím, jak moc to projde.
No takže potom, než jsme dojedli barbecue, Kim ještě navrhla, jestli nepůjdeme na beach a nedáme si pivo a chicken. To je právě Korea style, jo, že oni chodí na pláž společně a chlastají tam pivo a kuře. Já jsem řekla, že už nic nebudu, takže jsme si koupily jedno pivo a šly jsme si kecnout na pláž. Fakt na tu Haeundae, na tu obrovskou pláž lemovanou těma mrakodrapama. A my jsme normálně kecly do písku, chlastaly pivo a prostě to tam bylo v pořádku. Je to tam úplně v klidu. V Americe nesmíš chlastat na pláži, kdekoliv prostě nesmíš, nesmíš se zdržovat podstatně na pláži. Tady jsou s tím všichni úplně v pohodě a ty prostě tam jseš a slyšíš ten příboj a ten šum z toho města a můžeš si povídat. A ta energie, ten vibe, to je prostě neskutečný. To zažít je zážitek. Jak z jedný strany ucha ti šumí ten příboj a z druhý strany ucha máš to ohromný velkoměsto, ten ruch všeho, a do toho ty jsi tam v klídku, prostě povídáš si s Kim o krupkách. Ona prostě úžasná.
No a pak už bylo skoro jedenáct. Po oba jsme byli unavený, takže jsme se rozloučily. A já myslím, že musím Kim poděkovat. Pro ni to bylo nevím jaký, ale pro mě to byl vlastně neskutečně obrovský zážitek.

Komentáře

0

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.