Den 53

Mapa
Předchozí denCelá mapaDalší den
Datum začátku
29. 5. 2026 6:17
Vzdálenost
36,4 km
Čas v pohybu
7:34
Celkový čas
10:18
Nastoupané metry
301,2

Povídání

Vyrážím vstříc do nového dne. Vypadá to, že zase bude vedro. Hele, a Korea… jo, abyste si náhodou nemysleli, že tady třeba jedí psy, nebo já nevím, dejme tomu třeba preclík, jo, tak jsou tu všude obří sochy krabů, protože tohle je krabistán, to není Korea. Prostě krab všude, kam se podíváš.
A tak mě to vnuklo myšlenku, že si do prdele toho kraba přece taky musím dát. A co mi vyprávěl taťka, má výtečný jemňoučký masíčko, takže bych se potom úplně nemusela poblít jako po těch škeblích minule.
Odpoledne potkávám řadu, no spíš skupinku soch vojáků. Jsou teda vyvedený v nadměrný velikosti. No takhle by z těch Korejců šel i strach, ale jinak ne.
No a pak potkávám skupinku… no, jak bych to řekla… skupinku lidí z místních veřejných prací. Poznáte je tak, že mají reflexní vesty a pořád někde něco uklízejí, zametají, plejí, čistí, kleští, omývají, omývají to, co už bylo omytý, plejí zase trávu a tak. A pracujou kolikrát už od šesti od rána. Vím to, protože já už jsem kolikrát v pět ráno na trailu.
Ale kolem dvanáctý si dávají pauzu. A jelikož nemají žádný zázemí, tak si prostě dají pauzu někde ve stínu, kde se jim to zrovna hodí. Dost často se nají svačinu a usnou. A já pak takhle jdu a najednou vidím někde v křoví, ve stínu nebo pod kašnou válet se na hromadě skupinku lidí, jak podřimují, a vypadá to prostě strašně vtipně. Oni tu pauzu na oběd mají docela dlouhou, asi dvě hodinky. No ale pak zase třeba makají dál až do sedmi, do osmi do večera. By mě zajímalo, kolik tady za tuhle veřejně prospěšnou práci berou.
Dneska jsem se konečně odhodlala k tomu, že se vykoupu. No a ono to tady není jen tak, to prostě nekoupou, protože neplavou. Taky se nesvlíkaj. Když už se koupou, tak jsou oblečený, s deštníkem, s brejlema a s čepicí. Na nahotu tady nejsou moc zvyklí a hodně pláží má nápis zákaz plavání, takže se asi můžete topit.
No nic, uděláme rychlou akci, ať mě nikdo nemůže chytnout při činu. A kdyby mě chytli, až budu venku a budu mokrá, tak řeknu, že jsem zpocená. Ale nahatá jsem do vody nešla, to už bych hodně provokovala. To už bych si vyloženě řekla, aby na mě někdo zavolal pořádkovou službu.
No tak bylo to asi jako… jo, tu teplejší než Jizera, takovejch jednadvacet stupňů. A udělala jsem asi jenom jedno tempo, protože o kousek dál byly řasy a ty já nesnáším. A pak jsem dlouho seděla, dokud na mě neuschnou kalhotky a podprda. No a neuschly.
A pak jsem se hrozně bála, aby se mi na kalhotách, na kraťasech a na triku nevypálily od sluníčka skvrny od soli, takže jsem věděla, že si budu muset někde večer vyprat. Takže to celý bylo docela kontraproduktivní, ale mám splněno. Koupala jsem se až po krk, zamočila jsem si hlavu a zabila jsem tím hodinu času.
No a na kraba ten večer už nedošlo. To už šlo na penzion, protože jsem si někde musela přemáchnout ty věci, abych si je nezničila. A k večeři jsem měla klasicky ramen. Já si do toho přidávám ještě kimchi a kuřecí prso.

Komentáře

0

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.