Den 25

Dvacátý pátý den nebyl tak hrozný byla jsem odpočatá vyhajaná, nepršelo. Nebylo vedro, hezky pofukovalo a dobře se ťapalo. V půlce jsem se rozhodla, že si dostopuju do městečka a navštívím nějakou farmacii či krám. Oni tady mají léky běžně prodejné i na benzíně. Není problém si koupit antibiotika bez předpisu.

Kopím si něco na tu svoji diarrheu - jasnej plán! To že si u toho koupím ještě nanuka, salám a pivo je věc vedlejší. Začínám být trochu přesvědčená, že jsem se nakazila gerardií z vody.

Do každý vody dávám poctivě tabletu, ale asi se něco pokazilo. Ty .urvy americký přežijou i atomovku.

Stopnul mě hustej týpek…. Teda ten stál za to. Hned mě zval k sobě domů na večeři. To už je po druhý, co mě někdo zve… Já jsem si ale nevšimla, že by v Americe někdo vařil! Oni spíš jenom obkládají - sendviče, hamburgery, pizzi, bagety atd…

Tak jsem se trošku vymluvila, že musím pospíchat. Ale jsem mu byla vděčná, že mě z trailu odvezl do lékárny pro prášky na sračku. Dokonce tam na mě počkal a pak mě hodil zpátky.

Posilněná práškama a pivem jsem ten den ušla přes třicet kilometrů. Došla jsem na přístřešek, kde byli moc milí hikeři. Pár důchodců s třetím kamarádem. Jdou AT po částech (section hikers).

V noci jsem vstávala zase dvakrát. Privy bylo debilně do kopce.

Docela fajn den.