Den 13: Český těšín–Bukovec

Polskej kemp super, byl asi z půlky plnej. Samý karavany a jen asi jeden další stan. Ráno super snídaně - celá konzerva s tučňákem, měla jsem hlad, protože jsem nevečeřela.

Nejdřív jsem procházela nějakou přírodní rezervací - a všude byly obrovský lány Medvědího česneku, dokonce i vzduch tim byl nasáklej. Úásný, v žívotě jsem nic takovýho neviděla.

Cesta do Třince byla ubíjející. Sice to bylo po cyklostezce, ale úplně naprd. Hromada aut, kamionů který jezdily hrozně rychle a jen jsem chtěla, abych už konečně byla pryč.

Blíž ke Třinci se stezka trochu zlepšila - přibylo zábradlí mezi silnicí. Přišla jsem do industriální oblasti Třince - hromada fabrik a různejch kouřících komínů - nějaká betonárka, ocelárna a i když nejsem technicky založená, tak jsem si to užívala a přemejšlela k čemu ty fabriky jsou ☺️

V Třinci na nádraží jsem si koupila pivko a ještě než jsem si ho otevřela, tak jsem opět strašně poblila... a jak jsem si tak zvracela tak ke mě přišel nějakej pobuda a žebral prachy 😀 Nakonec jsem mu něco dala, dopila pivko a pokračovala dál 😀

Naštěstí mi nebylo tak slabo jako posledně a rychle jsem šly pryč, jak mi bylo trapně, když jsem zvracela na nádraží. Bylo mi jasný, že se musim najíst, protože celá snídaně byla pryč... Procházim Třincem a konečně krásná zahrádka s lidma... přijdu k okýnku že si dám pivko a jestli maj něco k jídlu: "Ne, tady se jenom nalejvá!" 😀 Tak teda jen pivko, ono to na ten žaludek bylo asi stejně nejlepší.

Asi za dalších 10 km jsem konečně potkala hospodu. Sice se tvářila zavřeně, ale nebyla a dokonce vařili. Měli jen těstoviny, který normálně nejim, ale zkusila jsem to. Těstoviny po italsku = guláš s těstovinama do kterýho hodili bazalku 😀

Chtěla jsem dojít na nejvýchodnější místo ČR. Je nejvýchodnější a taky snad nejodlehlejší. Ale je to přírodní památka a rašeliniště, takže postavit stan byl docela problém. Nakonec jsem něco našla, počkala do večera a postavila stan.