Den 13

Ráno jsme brzy vstaly, pobalily a šly na stopa do Black Mountain. Po 3 – 4 min nám stopnul trak. Takový velký americký auto. Tady mají všichni velký, velký, velký auta s velkým otevřeným nákladním prostorem vzadu. Čtyřkolky obrovský. I malá stará babička tu řídí takový obrovský auto.

Všimla jsem si, že v těch autech mají opravdu neskutečný bordel, téměř všichni.

Jsme u McDonalda, asi 600 m od trailu, takže mám chvilku na další vyprávění. Myslím, že jsem skončila, když jsme šly na toho stopa a rozhodly se přeskočit ten nebezpečný úsek. Prý ho i zavřeli. Postupně se dozvídáme, že se tam jeden kluk zlomil kotník, takže vrtulník. Druhej si tam vykloubil koleno, takže další vrtulník. A jeden PCT hiker má vyražený zuby. Takže jsme udělaly dobře.

Stopli nám dva týpci, co měli opravdu bordel v autě. To tu mají asi opravdu všichni v těch velkých autech. Byli dost zvláštní. Hned začali nadávat na liberály, mluvili hodně o zbraních a o tom, že v Česku máme dobrý zbraně. Byla jsem z toho dost nesvá. A prý jak je nebezpečný stopovat jako holky. Tak jsem řekla, že jsme hikerky, že se to tu tak dělá, že hikeři jsou v bezpečí. Prý tam mají nebezpečnou přírodu, pumy, medvědy, že si máme dávat pozor, hlavně jako holky. No byli opravdu zvláštní, takže jsem byla opravdu ráda, když nás vykopli blízko Black Mountain.

Moc jsme si tu trasu nezkrátily, vlastně si ji prodloužíš a musíš jít víc do kopce, si 11 km. Ale šlo to, cesta byla fajnová, pozvolná. Pak ještě 4 km zpátky na trail. Udělala to tak většina lidí. Ty nebezpečný 4 míle se takhle obešly.

Nahoře jsme poobědvaly trotily, už mi opravdu tááák lezou krkem, že nevím, co tady budu jíst. Tortilu už si fakt nedám.

A pak zas strašně dlouho scházelo dolů na campsite, dobrat vodu na večer a pak na snídani druhý den. Potkaly jsme tam partu, co cvičila jógu.

Uvařila jsem si nudle. Ujíždím na čínských polévkách, jinak mi tu nic moc nechutná. Andrea jí hodně Knorr rýže. Jsou docela dobrý, ale já bych si do ní musela přisypat salám. Prodávají tu instantní kaše, které jen zaleješ horkou vodou a jsou hned hotový, ale ty mi taky moc nechutnají. Taky bych si do nich musela přisypat hodně salámu.

A pak tu jsou něco jako travel lunche, ale je to prasecky drahý. Jeden je porce pro dvě osoby a jeden hladovej hiker to sní sám. Stojí to 9 – 10 dolarů. Čínská polévka je dolar a čtvrt.

Taky jsme cestou potkaly chřestýše, na kameni u cesty, vyhříval se na kameni. Zastavila jsem, Andrea ho neviděla. Chtěly jsme ho odehnat, ale mířil k nám. Nakonec zalezl. Teď už víme, že chřestýše vibrace spíš lákají. Že ho musíš obejít. Ale je blbý obcházet chřestýše, když je tam jediná cesta, on na cestě, na jedné straně je sráz dolů a nahoru je skála.