Vstávačka a vzhůru našemu prvnímu brodu. A bylo to fakt velký. Ono se to na tom videu nezdá, ale do té vody se ti nechce, nevíš, co to s tebou udělá. Byla jsem z toho docela poprděná. Přišlo mi to dost prudký. Brod byl označený mužíkama, i ostatní hikeři nám radili, kde se to dá nejlépe přebrodit, ale stejně jsme si myslely, že najdeme lepší místečko k přebrodění. Nakonec jsme se ale vrátily k osvědčenému místu, kde to přecházeli ostatní.
Na tyhle těžší brody se nedoporučuje si sundávat boty, protože můžeš uklouznout. Potřebuješ mít jistou nohu. Někdo si bere i speciální boty na brodění.
Měla jsem docela stažený zadek, když jsem do toho vlezla. Trošku mě to pocuchalo lýtka. Mělo to sílu, musela jsem se hodně soustředit a spoléhat se na hůlky.
Určitě nejsem typ, co by šel do větších brodů. Nebo musím být asi zhulená, abych neměla strach z větší vody.
Andrea to krásně přehopkala.
Pak nás čekal úsek asi 20 km stoupání podél Mission Creeku do hor na Big Bear. Řekla bych, že to bylo království brodů, protože ten Mission Creek jsme brodily 28x! Takže to, že jsem si hned napoprvé namočila boty, vlastně vůbec nevadilo. Obdivuji Andreu, ta si boty pokaždé sundala. Ale má dost puchýřů a zalepený nohy, takže potřebuje mít nohy v suchu a pořádku.
Každý den je tu úplně jinej. Nevíš, co tě ten den čeká. Jestli sněhová kalamita, hadi, sucho, žízeň, poušť, království brodů…
Dobrodily jsme se asi do půlky kopce na Big Bearem s tím, že se druhý den vyškrábneme na hřebínek. Brody už být neměly. A že se svalíme dolů do Big Bear. Tam jsem měla číslo na nějakého trail Angela, ale nemám signál a nikomu se nedovolám. Na mapě byly zobrazený nějaký campy.
Na campsitu už nějací borci rozdělávali oheň, asi aby si usušili ponožky a to, čemu se říká boty. Měla jsem strach si tam postavit stan, aby mi ho nějaký uhlíky nezapálily. Ale kluci to uhasili. Byla docela kosa. Měla jsem úplně modrý nohy z toho celodenního máchání ve vodě.
Spát jsme šly už v půl osmé. Jak člověk chodí celý den, tak prostě v půl osmé odpadneš a spíš do pěti, šesti do rána. Občas tě něco probudí, když tě něco píchne nebo poryv větru. Ale vesměs se tu spí docela tvrdě a dlouho. A taky se večer udělá pekelná zima, když zaleze sluníčko po půl sedmé. V noci to klesá k nule. Takže zachumlat do spacáku a vylézt až ráno.
Komentáře