Den 31

Ve čtyři ráno vstávačka. Mně to zas tak nevadilo, to Andrea vstává tak brzo nerada. Ráno jsme vyrazili, ale chlapi nám samozřejmě hned utekli. Mají trochu intenzivnější tempo. Ale šlapalo se hrozně dobře, protože se šlo po rovině. Rychle to utíká a nemusíš se soustředit na cestu. Není to trail jako takovej, ale je to široká cesta, rovná, bez šutrů, písčitá, můžeš koukat po hvězdách, po okolí a nebát se, že šlápneš na nějakého chřestýše nebo že si rozbiješ hubu o kámen.

Už v jedenáct hodin jsme dorazily po 30 km k první vodě. Tam jsme pod mostem ve stínu poobědvaly. I když bylo teprve jedenáct hodin, zhodnotily jsme, že už jsme utahaný. Trail pak už měl pokračovat dál do kopce. Takže půjdeme jen 10 kiláčků na campsite u vody, že nám těch 40 bude stačit, že to nebudeme pokoušet rvát to někam dál.

Po cestě jsme postupně potkávaly pospávat hikery, kteří vycházeli v noci a noční hike je tak unavil, že my je ráno došly a předešly.

Měly jsme fakt štěstí, že ten den nebylo tak strašný horko, jako tam bývá. Tento rok je i tak chladnější. Krásně pofukovalo podél aquaduktu a kolem deváté se i trochu zatáhla obloha, takže sluníčko nepálilo, jak je to tam běžný. Takže trail, který měl podle vyprávění být hrůzostrašný, se nakonec vydařil.

Skončily jsme u vody na krásným campsitu, kde jsme se mohly ošpláchnout a zakončit krásně den. Na kontě jsme měly 40 km.