Den 114

Ráno byl stan úplně zmrzlej, i já byla totálně zmrzlá. Pobalit zmrzlej stan, sníst zmrzlou tortilu a se zmrzlýma nohama hned brodit říčku vedle tábořiště. Docela náročný ráno. Trvalo asi hodinu a půl než mně ty nohy zase rozmrzly.

Dneska nás čekal další významný bod na trase a to Forester Pass - sedlo s nejvyšší nadmořskou výškou na písítýčku. Já se toho docela bála, tak jsem vyrážela o hodinu dříve než ostatní. Na oběd mě dohnali, čekala jsem zrovna vedle brodu, který může být i dost nepříjemný. Pátý den jsem pochopila, že se tu vůbec často brodí.

Nakonec to stoupání nebylo tak hrozný, jak jsem čekala. Pod sedlo je docela pozvolný nástup a ten závěrečný krpál není tak dlouhý. Nahoře pokud je ještě sníh může být nepříjemný traverz, ale my ho měli už bez sněhu. (takže jsem s sebou celou PCT táhla cepín úplně zbytečně ))) Na hoře není žádné místo, abych na sebe čekali, takže jsme vyrazili hned dolů a sešli se společně na tábořišti, bylo to už jenom z kopce.