Den 113

Čtvrtý den na cestě jsem dopoledne došli na tábořiště Crabtree pod Mount Whitney. Mount Whitney je největší hora pevninský Ameriky, měří 4421mnm. Pro každýho PCT hikera je povinnost na ni vylézt. Na tábořišti jsem postavily stany a nechali většinu věcí, abychom nahoru šli s co nejmenší zátěží a i s minimální váhou na zádech. Byl to zabijáckej kopec. Nahoru jsem se škrábala 4 a půl hodiny. Nad 4000 m byl už znát řidší vzduch, blbě se mi dýchalo a ke konci jsem musela každý čtvrtý krok zastavit a pořádně se vydýchat. Nahoře byl krásný výhled a vůbec se nám vyvedlo počasí. Vyráželi jsme docela pozdě, takže na vrcholku už nikdo nebyl, měli jsme celou horu pro sebe. Navzájem jsem se fotili a v tom Kuba požádal Stáňu o ruku. Já to celý natáčela. Bylo to moc hezký a spontání, protože neměl žádný prstýnek. Prý ho koupí v Bishopu až sejdeme z hor se dozásobit.

Dolů se šlo o poznání rychlejc, ale i tak jsem dorazila za soumraku. Dan už nás vyhlížel. Zůstal pod horou a hlídal stany. Není rozchozený, nemá fyzičku, tak se o dobytí vrcholu ani nepokusil. Na jednu stranu bydlí nedaleko, a dojet si tam může kdykoliv. Rychle jsem uvařila vodu na bramborovou kaši, a jelikož už bylo dost chladno, jedla jsem ji zalezlá ve stanu, zamuchlaná ve spacáku. I tak mně u toho mrzli ruce :_).