Santiago de CompostelaHide

Den 12: Fistera – Muxia

Nádherný den, teplo a výhledy na moře. Vlastně za celou dobu nejhezčí trasa – ale to jsem čekala. Věděla jsem, že Camino vede hlavně vesničkami a s divočinou nemá moc společného. Tady tenhle úsek je místy dokonce úplně bez civilizace a nabízí výhledy na hory.

Den 11: Santiago – Fistera

Včerejší večer jsem strávila hledáním supermarketu. Na mapě to vypadalo jako nákupní chrám o rozloze menšího města – tak kilometr a půl. S nadšením jsem vyrazila. Když jsem dorazila na místo, ukázalo se, že je to obří trh. 😄

Den 10: Pontecesures - Santiago de Compostela

Den D. Dneska se to stane. Dneska dojdeme do Santiaga.

Den 9: A Portela - Pontecesures

Nějak se nebezpečně blížíme k cíli. No já vím… 340 km nebo 3400 km je rozdíl, ale já jsem musela trochu ubrat. Vždyť mám s sebou Béďu. 🙂

Den 8: Redondela - A Portela

Jo, měli pravdu. Všude mrtvo. Ani se nedivím – včera to bylo velkolepý, Španělé fakt umějí.

Den 7: O Porriño - Redondela

Krásné mrazivé ráno. Teplota: pod komfortem. BRR.

Den 6: Valença - O Porriño

Každej máme nějakou úchylku… někdo víc.

Den 5: Caminha - Valença

Ten napůl odpískenej den byl docela fajn. Tudej bicepsy i lýtka pěkně nabušený připravený na výprask.. A neprší!

Den 4: Viana do Castelo - Afife, pak vlakem do Caminha

Dneska bude den pod Camino, úplně to cítím v kostech. Princezna se nevyspala.

Den 3: Marinhas - Viana do Castelo

Celou noc jel v místnosti fukar, takže bylo krásné teplíčko a věci mi docela doschly. Navěsila jsem si je nad sebe na prázdnou postel nade mnou a vytvořila si tím elegantní antišmírovací zábranu.

Den 2: Vila do Conde - Marinhas

Kupodivu jsem i přes to všechno spala jako poleno. Jen k ránu jsem byla vzhůru, ale to je u mě normální – doma vstávám kolem páté. Zřejmě pozůstatek z minulého života, kdy jsem byla pravděpodobně řezník a vstávala na porážku. (Mám tokový zvláštní koníček, ráda stahuju a bourám zvěřinu, divočáky obzvlášť.)

Den 1: Porto - Vila do Conde

Posledních čtrnáct dní jsem se nedokázala soustředit na nic jiného. Práce jela na autopilota, hlava balila batoh. S Béďou jsme byli už tak vyhořelí, že by nás mohli použít v katedrále Svatého Jakuba jako kadidlo, a na Camino jsme se těšili jak na smilování boží.