Den 6

Start date: Apr 11, 2026, 8:15 PM
Distance: 33.7 km
Moving time: 7:20
Elapsed time: 9:10
Elevation gain (m): 210.5

Description

První spaní ve stanu a kupodivu jsem usnula jak dřevo.

Ale v noci jsem se asi třikrát probudila zimou. Dost tady kolísá počasí a v noci bylo obrovský vlhko, takže jsem měla mokrý spacák. To dělala ta obrovská mlha.

V 5:30 teda nevyžádanej korejskej budíček, v šest hodin nevyžádaná korejská snídaně, ale pak už jsem si pobalila stan. Stejně bych neusnula a taky hrozilo, že by se ti pošuci vrátili, a jednak že by si stařík hlídající kemp mohl rozmyslet moje spaní zadarmo, vyrazila jsem tedy ještě před sedmou.

Ale tady mají obchody otevřený po šestý, od sedmi, takže jsem si ještě koupila Gatorade a k němu jsem dostala zadarmo kafe. Někdy ty Korejci zase uměj bejt milí.

A v mlze jsem vyrazila po sedm kilometrů dlouhým mostě a kochala jsem se mlhou. Na konci mostu byl kupodivu další most.

Hrozně jsem se bála, abych se po tom korejským žrádle ze včerejška někde neposrala, takže jsem měla připravený prášky na sračku v pohotovostním režimu, ale kupodivu nebylo nic potřeba.

Kolem poledne se mlha rozpustila a začalo svítit slunce. Začal docela pořádnej pařák. Hodně se tady to počasí střídá, up and down, up and down, a to vám říkám, když přijde mlha od oceánu, tak to ani Krakonoš by neuvařil i kebule by se orosily.

Cestou jsem potkala hajkra. Neuměl ani slovo anglicky a když jsem mu chtěla sdělit, že jsem z Česka, vůbec nechápal, co mu to chci říct. Myslel si asi, že „Czech“ jsou moje mikina, pak moje čepice, moje brejle, vůbec mu to nedocházelo, ale dovedl mi říct, že je police officer.

Byl od hlavy až k patě zahalenej v oblečení, i když bylo obrovský vedro. A na konci dne jsem pochopila, proč se ti Korejci tak zahalují. Je to totiž proto, aby se nespálili. A Zuzanka si myslela, jak je tady bude učit a hejkovat. No, ne hovno.

Cestou jsem navštívila další buddhistickej chrám. Bylo to docela hezký, všude samý sochy, jezírka, potůčky, stromečky, kytičky, ale vůbec jsem nepochopila, kde se tady modlí. Já jsem nikoho modlit se neviděla. Jestli je to taky pozůstatek komunismu, že tady zametli se vším náboženstvím, mám až takovej pocit, že vidím víc křesťanskejch kostelů než buddhistickejch chrámů.

Ubytovala jsem se v obrovským hotelu o šestnácti patrech. Já jsem spala v patře třináct. Měla jsem výhled na rafinerii a v tomhle obrovským hotelu byl pokoj asi za 490 Kč bez poplatků. Moje patro mělo prosím přes dvacet pokojů a potkala jsem za celý odpoledne a večer čtyři lidi.

Tohohle jsem si tady všimla, že všude mají veliký, obrovitánský hotely a nikoho v nich. Jestli je to tím, že je mimo sezónu, ale tady je vlastně sezóna. Teď v létě jsou monzuny a deště a hrozný vedro a pořád.

No a krom sprchy jsem večer trávila tím, že jsem na sebe vyplácala asi půlku Indulony, ať jsem byla úplně všude spálená.

A poučení do příště: zítra půjdu zahalená a musím si koupit nějakej pořádnej klobouk.

Comments

No comments for this activity yet.