Mapa
Předchozí den
tata
24. 4. 2026 14:39
každý den sleduji....ty máš mořský potvory a já zase toto..nejde nahrát řízek se salátem...
Den 16
- Datum začátku
- 22. 4. 2026 6:29
- Vzdálenost
- 39,8 km
- Čas v pohybu
- 9:21
- Celkový čas
- 10:58
- Nastoupané metry
- 813,7
Povídání
Spaní bylo úplně v pohodě, jen byl vždycky problém dostat se z toho hustníkového lesa zpátky na cestu. Ale zjistila jsem, že nejlepší je to brát přes hřbitovy. Přímo pode mnou byl kemp a kolem kempu zábavní atrakce pro teenagery, lezecká stěna i něco jako naše stezka korunami stromů, prostě věci, jak tahat ze znuděnejch Korejců peníze.
Jelikož jsem nevečeřela a večeřila jsem pivo, tak ráno hned v 7:00 jsem šla kolem GS. Pána jsem očividně probudila, tím pádem jsem i pochopila, že tam spí, když je to 24 hodin non-stop. Koupila jsem si hamburger za 3500 wonů a nechala jsem si ho tam přímo rozehřát, v těch obchodech mají mikrovlnky. A světe div se, to byla dobrota. Ty vole, prostě prefabrikovanej hamburger z obchodu, ohřátej v mikrovlnce, a bylo to božský. Bylo to teplý.
Ten trail vede národní přírodní památkou nebo národním parkem. Je to hodně udržovaný, je tam striktně dodržovaný pořádek a je to hodně lemovaný. Je to vlastně podél pobřeží, takže je tam hodně zátarasů, ale ty ostnaté dráty, aby to tak nevypadalo, tak jsou ověšený svatojakubskýma mušlema a na ně si můžete napsat asi pravděpodobně nějaký přání, něco pro štěstí a tak.
Jinak pobřeží nádherný, ale bylo to furt dokola: nahoru do kopečka, sejdete z kopečka dolů po pláži, na konci pláže obrovskej pětihvězdičkovej hotel, obrovský monstrum, kde nikdo nebyl, a zase vylezete do kopečka, slezete na další pláž a na konci obrovskej hotel. Úplně si těma hotelama tu krásnou přírodní památku, to krásný kamenný úbočí, zhyzdili. A to jsem to prosím šla celý čtyři hodiny úplně sama a nepotkala jsem ani nohu.
Pak jsem zase potkala Korejce, jak něco hrabou v moři v písku, vykopávali mušle, a strašně se mi líbilo u toho, jak oni dovedou dlouho nehybně sedět v hlubokým dřepu. Jim prostě ty kyčle a ta pánev umožňují takovejhle sed. Já sama, když jdu do hlubokýho dřepu, a to se tam díky achilovkám dostanu, tak v tom nevydržím, přepadávám dopředu nebo dozadu. Není to jako easy peasy pro ně, jo.
No a jelikož jsem byla v národním parku, tak jsem si tady úplně nelajsla spát na hulváta v lesích, takže jsem došla do hotelu a měla jsem připravený ten booking nebo jejich Naver Maps s tou lištičkou, kde bylo napsané přesně, kolik ten hotel stojí, aby mě zase nějakej týpek nenatáhnul. No a bába na to koukla, jo, dobrý, jako 40 000 wonů, a neměla s tím vůbec žádný problém.