Den 57

Datum začátku: 2. 6. 2026 8:28
Vzdálenost: 40,6 km
Čas v pohybu: 8:47
Celkový čas: 11:10
Nastoupané metry: 468,3

Povídání

S Patrikem si zase ráno děláme vajíčka. To je taky hustej divnotýpek. Vysral se na práci a už tři měsíce v kuse objíždí všechny asijský státy, kam se dá dostat. Je tam Thajsko, Malajsie, Myanmar, Čína, Japonsko, a nejvíc se mu prý líbilo v Japonsku. A to už je vlastně několikátej člověk, co mi tohle říká. Tak asi nejkrásnější stát je Japonsko, ale já myslím, že by tam nikdo nechtěl žít, že ten pocit odcizení je ještě krutější, než jsou Korejci.

Já tady machruju se svým backpackem a Patrik má jen miniaturní batůžek a kalhoty, který ze sebe za celou tu dobu nesundal. I happy. To je cestovatel.

Ráda chodím po krámech a vždycky se pomodlím za zdraví pro mě a všechny mý přátele. Tak jako nikdy nevíte, že jo, třeba to funguje. A kousek dál vidím Korejce surfovat. Je to docela bžunda. Já vím, mně se to říká, já jsem na tom v životě nestála. Jo, vím, že to je hrozně těžký, ale stejně, kolik si neumím surfovat, tak taky žádnej z nich se na tom ani nepostavil, jenom tak posedávali. Možná tohle je korejskej styl surfování.

Jdu po úplně fantastickým pobřeží. Musím říct, že to moře je čím dál tím víc a víc nádhernější, že už to ani nejde víc do nádherna přetvořit. Myslím, že bylo dobrý, že jsem začala z Pusanu. S Pusanem by nám Haeparang byl o to hezčí. A Haeparang je opravdu úplně fantastickej. To je přesně to – ty divoký pláže a obrovský vlny a moře a oceán a dalekej výhled. Je to super, až mě vlastně bolí za krkem, jak furt čumím doprava.

Komentáře

K této aktivitě zatím nejsou žádné komentáře.