Den 74

Včera večer, když jsem šla na záchod, mě poštípaly divoké vosy. Moc to nebolelo, ale do rána to ohromně napuchlo. Mám dvojité lýtko. Hmm to se pošlape.

Ráno nevím kam si dojdu na záchod. Druhou dávku fakt nechci.

Voda je kousek od šeltru, takže žádná velká zacházka. Ale na omytí to není... Týna si musí zvykat. Já už jsem zvyklá dávno. Rekord mám 8 dnů bez sprchy. Spíš mám nyní problém se mejt každý den.

Kousek za přístřeškem potkáváme lidský hovno uprostřed stezky… Opravdu lidský... medvědi nepoužívají toaleťák. Tak tohle už je vážně vrchol zhovadilosti. Ten člověk musel být totál v prdeli. Možná to byl jeden ze dvou týpků, co včera dorazili po nás.

Úplně vidím tu situaci… Smráká se, všude medvědi, v lese chřestýši. Na šeltr ještě kilák, bobek v zatáčce. Nezbývá, než stáhnout kalhoty přímo na cestě. Ale stejně... bohové lesa nechť se zvednou a naserou ti přede dveře. A sousedům taky.

Cestou jsou úžasný výhledy. Krásně to odsejpá. Nezavřeme pusu. Bédovi a celýmu Big O Bandu se musí škytat :-).

Večer na spacím místě banda chlapíků. Mají stan postavenej pod střechou, kuci stateční :-).

Uprostřed pustiny. Kam vede jediná ne zcela schůdná a pohodlná cesta máte privy pro vozíčkáře? Nechápu... teda vlastně jo... Amerika.