Den 14: Donovaly - Kráľova Studňa

Ráno byl krásně svěží vzduch, akorát bylo všechno totálně mokrý. Magda vyrazila napřed a já si šla ještě nakoupit, protože teď to čtyři dny nepůjde. Trochu jsem se rozjela - chleba, asi 5 paštik, sýry, salámy, buřtíky, rum, šumák… Vyrazila jsem za ní a hned za městem jsem se jako kráva ztratila, brodila jsem se vysokou trávou, takže jsem měla zase mokrý kraťasy až ke kalhotkám.

Jelikož jsme zase v dolině, tak… stoupačka po sjezdovce nahoru. Bylo to asi dvě a půl hodiny, než se člověk vyškrábe nahoru k horní stanici kabinkovky. Měla to bejt docela krátká etapa - asi 20 km na Kráľovu studňu. Jen kolem třetí měly přijít bouřky. V horách se před bouřkou moc neschováš, takže by bylo dobrý už bejt na chatě - to se mi moc nepovedlo, dorazila jsem až v 5. Magda to stihla a byla tam už ve dvě, ale to bylo taky tim, že jsem hodinu čekala v sedle, než se ta bouřka přežene.

Velká Fatra je nádherná, ale ta cesta… to je… trest SNPčkařů 😀 To nemůže výst údolím nebo nějakej travez… ty jdeš přes všechny ty debilní vršíčky, skalky, po čtyřech vylejzáš nahoru, tam ani nevydechneš a po prdeli sjíždíš dolu… a tohle asi dvacetkrát.

V sedle přišla bouřka, tak jsem dala pončo a čekala pod stromem - bylo to v sedle, takže snad nehrozilo, že do něj praští… i když oni tam sou všude stromy, takže bych si stejně nepomohla. Asi hodinu jsem tam na stojáka čekala, než to přejde. Nebylo to zas tak strašný, čekala jsem to horší.

Ze sedla se stoupá dvě a půl hodiny na vršek Velká Križna. Nahoře se zase otevřou nádherný výhledy na Velkou Fatru. To je fakt boží. Ty kopečky jsou fakt nádherně nahňácaný… Dál už to je zadarmo - po rovině a dolu ke Kráľově Studni.

Dorazila jsem na chatu a paráda. Vařej tam, maj pivko… dokonce Plzeň a ten jejich Urpinel - ten je dobrej a navíc o € levnější, takže jsme seděli a popíjeli pivko. Docela jsem se divila, že tam bylo fakt hodně čechů co si šli na čtyři dny projít Velkou Fatru - na těžko. Chata jede na agregát, takže elektřina je omezená jen do devíti. Maj tam matracenlager za 16€. Normální ubytko v hotelu bylo úplně plný, protože tam měla nějaká firma teambuilding. To bylo dost vtipný - já se tam vyškrábala po x hodinách chůze, tam přijel jeep a zněj vyskákaly paničky v žabkách s kufříkama na kolečkách… krávy 😀

Příjemně jsme poseděli v hospodě. Přišel tam týpek s oobrovskym dalekohledem. Dělal nějakou zábavu pro ten teambuilding - že se budou moct podívat na hvězdy. Ty vole, dyť je zataženo, skoro prších, na co se chtěj koukat? Poprosila jsem, jestli se můžu kouknout taky… no mě ty vole přišel úplně stejnej, jako bez toho dalekohledu, já nevim 😀

Lager byl koncipovanej trochu jinak… byly tam patrovky, židličky, stolečky, skříně - dokonce na zámek. Nejdřív jsme tam byli sami, pak přišel jeden čech. Ten byl teda zajímavej - byl úplně poprvý sám na tůře 😀 Po tom co je v Partners a z těch lidí mu hrabe, tak mu jeho osobní kouč doporučil 2-3 denní tůru na Velký Fatře, kde nejsou lidi 😀 Dneska ušel asi čtyři kilometry, během toho přišla bouřka, tak myslel, že to otočí a vzdá, ale nakonec to teda došel 😀 Ale měl sebou domácí djerky, který si dělal… tak jsem okoštovala a pochválila ☺ a šel hned spát 😀 Asi v půl devátý přišel ještě jeden čech. Úplně schvácenej, neměl ani spacák.