Den 17: Chřenovské Lazy - Fačkovské sedlo

Tak konečně zase tady! Nevím jestli to po tak dlouhé odmlce ještě bude někoho zajímat. Ale i zbytek cesty byl taky dost zajímavej. Ráno jsme se s Magdou odbarikádovaly, dojedly zbytky klobásy z večera a umyly ve studánce. Parádní start dne. Akorát už se úplně ztrácím co je za den a kolikátého… Myslím, že jsem to přestala sledovat tak pátý den. Dneska mě měla čekat návštěva trail angeles od Marty Cardový - já ji prostě miluju ☺. Má tu kousek sestřenice a domluvila se s nima, že mi budou moci na trasu cokoliv přivézt! Což se vám obrovsky hodí vždycky! Studenýho piva není nikdy dost! Takže jsem tedy nepohrdla nabízenou pomocí a poprosila o dvě piva - pro mě i pro Magdu a kousek rumíčku. Domluvily jsem se, že se sejdeme v devět v sedle pod Vyšehradem - jo slováci mají taky svůj Vyšehrad, ale nebojte je to jen kopec se skálou ☺, my máme hezčí ☺. Sdělila jsem přítomnost trail angelů na trati Magdě a ukázala, kde přesně a v kolik se s nima sejdeme - řikám jí: “nesou nám pivo”, ale asi mě nepochopila a z Vyšehradu jsem viděla jak bez zastávky ze sedla stoupá dál směr na Fačkovské sedlo. No její chyba, aspoň zbude víc pro mě. Na holky jsem asi půl hodinky čekala - Marta mi říkala, že Vyšehrad je kopec…no je to spíš taková skalka a přišla jsem na místo setkání o hodně dříve a i tím pádem se zvětšoval Magdin náskok. Doufám, že se bude někde courat, jinak na mě bude čekat ve Fačkově půl dne. Holky přijely přesně v devět a bylo to nádherné setkání. Já měla obrovskou radost ony také a kolem nás skákal pes. Pak holky vyndaly z auta úplně obří tašku napěchovanou věcma!! A prej|: “Nevíme, jestli se ti to do batohu všechno vejde”? Já: (se smíchem) Jste se zbláznily ne? To do batohu v životě nenarvu. Holky: “Tak aspoň to co narveš”! Tady se opět projevuje to čím se od nás slováci lišej…jsou mnohem ochotnější, vstřícnější, laskavější, pro druhého by se rozdali, každému pomáhají a nic za to nechtějí. Todle by se mi v čechách nestalo… myslím, jako skoro do cizích lidí.

Já jsem začala vybalovat na tyvek všechny ty dary a holky na mě opravdu nešetřily! Bylo tam ŠEST PIV, litr rumu s krásným věnováním: “Nech sa ti lahko kráča a příjemnejšie odpočívá Zuzka… Va E ☺. Hned jsem si otevřela jedno krásně vychlazené a nabídla neřidičce…bohužel odmítla. Potom 4x paštika, housky, suchary, mysli, sušenky, slaný tyčinky a mnoho dalšího. Zakecaly jsme se, holky vyprávěly že jedou na dovolenou a já o cestě SNP, že jdu sice sama, ale stále někoho potkávám. Když už jsme se bavily hodinu začala jsem si věci balit do batohu s tím, že jim tam zbytek těch piv nechám. Hovno, čtyři piva mě donutily narvat do batohu a pátý otevřít na cestu…takže sebou táhnu 4 piva…je to ještě asi 6 hodina do Fačkovského sedla. Samozřejmě cestou žádná hospoda nebude takže se pivo hodí ale trošku se do kopců pronese. Bylo to moc krásný, milý a upřímný setkání, zahřálo mě u srdce.

No takže jsem vyrazila, Magda už měla dvě hodiny náskok plus její mnohonásobně vyšší rychlost při chůzi = to už bude někde totálně vprdeli. Tak to na mě bude čekat minimálně tři hodiny. Fačkovské sedlo je takové malé lyžařské středisko, je tam pár hospod a pár penzionů, který jsou bohužel od korony hrozně drahý. Volala jsem tam, a pokoj pro tři osoby stojí 100 éček, což mě teda příjde i na pražáka hodně. Takže spaní zatím nevyřešený a chudák polka neumí anglicky, aby se tam s někým domluvila sama. Já jsem věděla, že čtyři a pes (bez psa) tam spali včera, takže jsem napsala jim, ať nám poradí. Přišla mi super odpověd od Míši, která mi poslala gps souřadnice toho altánku kde je krb i elektřina. Říkám si supr! Spaní vyřešeno, o starost míň, píšu Magdě…No to jsem ještě nevěděla, jaká jsem kráva pitomá!!!!

Pří příchodu do sedla na mě Magda čekala pod stromem, nasraná jak jetel a křičela na mě kde jsem, že na mě už tři hodiny čeká a že ji už vyhodili i z hospody. Omlouvala jsem se a rychle předávla sušenky a mysli co jsem od holek dostala jako revanž. Do toho jak byla nasraná a roztržitá Magda zjistila, že nemá hůlky. Bez kterých se teda vůbec neobejde, bez nich neumí chodit. Tak tam lítala a hledala je, řekly jsme si, že je mohla zapomenout v hospodě a šly jsem do hospody, kde bohužel taky nebyly. Já jsem si dala v hospodě večeři a Polka se opět vrátila nad sedlo kde na mě čekala, aby to tam opět prohledala. Já jsem mezi tím koukla na mobil kde přesně je ten přístřešek kde máme spát a ejhle! Dokouknu na konec smsky kde mi míška dopsala koment, že je z toho přístřešku o půl noci vyhodil hlídač, že je to soukomej pozemek! Ve mě hrklo! Takže spaní nemáme vyřešený žádný a já jsem strašná kráva, a Magda ztratila hole….Super situace. Jo nechci se nijak obhajovat, ale prosím, pokud mi něco píšteta smskou napište mi prosím to podstatné hned v první větě a pokud možno heslovitě…děkuji.

No Polka hole neněšla, začala si myslet, že ji je někdo ukradl, já se nabídla, že ji pomůžu hledat do tý vysoký trávy , ale ona že ne že to tam celý prohledla a že tam nejsou a bla bla…no domluv se s histerickou nasranou hladovou polkou…do toho jsem ji ještě neřekla, že nemáme kde spát. Zatím co Magda lítala a hledal já si všimla, že naproti mě sedí přechodář, dala jsem se s ním do řeči a hlavně sondovala, kde chce spát. Mluvil o salaši Klak..o tom mluvila i Muma, že je tam super spaní. Týpek že se tam půjde zeptat, že je vždycky lepší osobní kontakt než tam volat, dala jsem mu na sebe číslo a poprosila, že pokud tam lzde někde přespat za rozumnou cenu nebo na podlaze at se nám ozve.

Magda se vrátila..hole nemá nasraná a smutná…byli její srdcovky a bez nich nepostaví tarp. Napsaly jsme na fcb stránky a na stránky SNP, kdyby je někdo náhodou po nás objevil….Stejně si myslím, že zůstaly ve vysoké trávě a najdou je na podzim…

Týpek se neozval, volám mu, prej spí v nějakém přístřešku u chaty kousek od nás, ptám, se jestli se tam vejdeme a prej že jo….Dál nic neřeším hospodu už zavřeli a já si chci jít co nejdříve lehnout. Magda čumí jak polka, asi má z cizího chlapa strach. Já dělám, jako že se už známe léta, aby se trochu uklidnila. Týpek šel SNPéčko rok před námi, takže bude fajn ho stáhnout o užitečné rady. Nabídla jsem mi pivko co sebou táhnu celej den od holek, nepohrdnul, takže jsem se hned zkamarádili. Magda se trochu uklidnila a začla vybalovat spaní. Když už jsem tam byli krásně rozložení vytáhla jsem zbytek slaniny a domácího sýra týpek opět nepohrdnul a magda se po tom vrhla… uvědomila jsem si, že má asi strašnej hlad, vyndala jsem ještě konzervu tučnáka s houskou a nabídla ji, jestli si semnou nedá. Intenzivně přikývla… nechala jsem ji tu konzervu celou, já se ještě stihla najíst v hospodě. Dokonce si i nechala nalít rum a to skoro nepije páč má alergii na alkohol… něco jako má Béda, že hned zčervená a udělají se jí po těle fleky. Žádný fleky nenaskákaly, asi si vzala prášek. No a když už jsem fakt začala klimbat přišel hádejte kdo? Hlídač! A začal nás vyhazovat, že je to soukromej pozemek, on že tam je pověřenej od majitelů a že včera už taky někoho vyhazoval = čtyři a pes bez psa……No kdyby jsme tam byly jenom my dvě s Magdou, tak máme po žížalkách a ale týpek se projevil jako vyjednávaci gurumajstr. Nasranýho hlídače v ráži přemluvil a slíbil, že v pět ráno už budeme pryč a nezbude po nás ani nitka. Ještě že ho tu sebou máme říkám si. Usnula jsem během vtěřiny. Díky bože za tento dar, moci usnuout kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv.