Den 94

Další den nás čekaly už jen dva kopce a pak příjemný klesání do Seiad Valley. Já si zvolila lehčí cestu po silnici. Andrea to vzala po trailu, protože je fakt hustá. V Seiad Valley je prý hikers friendly camp, kde za donations dělají pro hikery obrovský barbecue večeře all you can eat.

Došla jsem kolem třetí hodiny, bylo pekelný vedro. Seiad Valley není ani vesnice, je to jen jedna budova, kde je benzínka, coffe shop, bufet s krámem dohromady. A myslím, že je tam ještě pošta. A sem tam nějaký baráčky a dva RV campy. A to je všechno.

Zarezervovala jsem pro nás obě místo v campu. Ten vedou bývalí bezdomovci. Je to na nich trošku vidět, ale zaplať Pánbůh, že se takhle snaží a že se z toho vyhrabali. Ti bezdomovci jsou tu všude, kamkoli přijdeš. Všude se válí, táhnou za sebou vozík, na zádech batoh. Blbý je, že dost připomínají hikery. Takže si občas nejsi jistý, jestli je to bezdomovec nebo hiker.

Camp byl za patnáct dolarů a ta večeře za donations. Asi aby to nemuseli danit. Ale stála taky patnáct dolarů, ale nevadí, za all you can eat je to furt strašně málo.

Koupila jsem si zmrzku a dvě piva. Andrea přišla asi až za dvě a půl hodiny po mě. Cestou se ztratila jako vždycky, když je beze mě. 😊 Daly jsme si studenou sprchu, protože osm za teplou už nám přišlo hodně. A bylo fakt takový vedro, že nám studená nevadila. V tom vedru tady není nic studený.

Večeře byla zase přímo velkolepá. Slíbila jsem paní správcové, že jí pomůžu všechno nanosit a připravit. Žebra byla úžasný, možná lepší než ty u Debbie. Takhle dobrý žebra jsem snad v životě nejedla. Vepřový, říkali baby vepřový, hovězí, spousty dalšího masa, hamburgery, hot dogy, potatoe salát, těstovinový, zeleninový, ovocný salát, spousta nakládané zeleniny. Prostě zas žranice jako blázen. Domů asi hubená nepřijedu 😊

V campu jsme potkaly Slovenku, na kterou jsme narazily asi před dvěma měsíci. Měla obrovskou jizvu na čele. Prý upadla přímo na hlavu a rozrazila si čelo o kámen. Neměla možnost transportu, i když si volali přes inreach sos. Dva a půl dne se dostávala do nemocnice, kde jí to ošetřili. Asi je trošku šílená, protože tam podepsala revers, aby se mohla vrátit zpátky na trail. Začaly jsme jí říkat Harry Potter 😊