Den 26: Staré Hobzí–Nový Bystřice

Ráno jsem vstala a chtěla nechat uschnout stan - aby to nedopadlo jako včera. Ale opět bylo spíš mlhavo a sluníčko zatim svítilo jen v nejodlehlejším koutě… stan, spacák i všechny věci jsem přenesla tam a nechala vysychat… ale musela bych tam čekat asi do jedenácti. Chtěla jsem ujít přes 30 kilometrů, takže jsem to zase mokrý zabalila do batohu.

Původní plán spát v kempu padnul - potřebovala jsem si pořádně dobít powerbanku a čekat několik hodin na záchodkách není moc praktický. Na bookingu jsem si našla nejlevnější ubytko v Nový Bystřici za 20€, takže jsem si to rovnou zarezervovala. Bylo fajn, že jsem to neměla přes 40 km, jen 38 😀️

Vyrazila jsem tedy směr Slavonice a byla jsem opravdu překvapená, jak se krajina stihla proměnit. Oproti včerejšku to už byla ta pravá Česká Kanada… bylo to moc krásný. Lesy se změnily. Všude byly takový prastarý zkroucený borovice. Pole přešly v rozkvetlý louky, terén byl takovej příjemně houpavej, bylo na co koukat… prostě fajn ☺️

V půl desátý jsem přišla do Slavonic a je to fakt hezký městečko. Hodně historických budov, brány, věže, pomalovaný baráky freskama… moc pěkný. Když jsem přišla na náměstí, všichni blízali zmrzlinu. Nevim co to maj za místní kolorit, ale bylo tam asi deset prodejen zmrzliny. A taky teda už otevřený dvě hospody - takže místo abych blízala zmrzlinu jako všichni ostatní, šla jsem na pivko.

Ze Slavonic jsem vyrazila na hrad Landštejn. Ta Česká Kanada je spíš ráj přírody, nevšimla jsem si, že by tam bylo víc historickejch památek, hradů, zřícenin, trosek nebo tak. Cesta ubíhala rychle a ve Starym městě pod Landštejnem jsem byla akorát v čase oběda, takže jsem rovnou zaplula do hospody a dala jsem si smaženou tresku s bramborama… byla jsem moc ráda, že nemusim obědvat konzervu tučňáka nebo chleba s paštikou ☺️

Dál to mírně stoupalo na zříceninu Landštejn. Ale je to jen zřícenina, nic tam neni a za vstup na dvůr a věž se platí stovka. Na to jsem se vyprdla, protože rozhledy mam pořád a přišlo mi hezčí si hrad prohlídnout z vnějšku, takže jsem za ušetřené peníze zamířila do hospody v podhradí. V hospdě jsem si skoro sedla na prdel, protože tam měli hotový rybí hody. Kdo mě zná, ví, že ryby mam po hovězím stejku úplně ze všeho nejradši. Měli tam rybí polívku, bujabézu, kapra na modro, štiku, cejna, candáta… no prostě úplně všechny největší pochoutky z ryb… a já jsem místo toho měla k obědu smaženou tresku ☹️ Ale kdo to mohl tušit.

Pokračovala jsem dál do Nový Bystřice a velice obezřetně jsem si pohlídala nejkratší cestu podle map, abych zase nemusela zbytečně klesat a stoupat… vybrala jsem si trasu po cyklo i když byla delší… naštěstí by to tady nebylo tak hrozný převýšení, jako to bylo v Bílejch Karpatech.

V Nový Bystřici jsem si koupila večeři v krámu, protože jsem nechtěla zase utrácet v hospodě. Ubytovala jsem se v hotelu, ale bohužel neměli pračku, takže jsem si musela všechno prát růčo fůčo. Powerbanku a všechnu elektroniku jsem dala nabíjet a šla prát - ručně mi to zabere dost času… Pak jsem se pustila do hostiny sestávající se z nakládaný sterilovaný zeleniny a chleba s paštikou a sejrem. Někde během jídla jsem usnula a probudila se - jako pravidelně - po půlnoci… a to jsem si - zase jako pravidelně - dala druhou večeři ☺️ Když jsem chtěla jít na záchod a rozsvítila v koupelně, vyrazila jsem pojistky. Hotel byl prázdnej, všichni už byli pryč a ťukat nějakejm motorkářům o půlnoci na pokoj, jeslti by s tim nešli něco udělat by bylo dost divný (aby si třeba nemysleli, že hotel po půlnoci nabízí i jiný služby). Takže paráda - já jdu do hotelu, abych si vyprala a všechno nabila, pračku nemaj a vyrazim pojistky 😀