Den 52: Lipová–Hartau

V noci bylo nakonec dusno, člověk by rád vylezl ze spacáku a trochu se vyvětral, ale o to víc vás pak žerou komáři. Ahá, tak proto venku lítají ty netopýři jako splašený…mají tu hostinu. Když začalo svítat nad hlavama nám začalo strašně bzučet, jako kdyby se rojily včely. Rychle jsme popadli věci a přeběhli pod pergolu k Pytlákovi, kde jsme mohli v klidu vše pobalit.

Polanecký pocházejí z Lipové, chtěla jsem se podívat na hřbitov a poptat se na náš rod v hospodě. Večer když jsme docházeli za bouřky, nebyl na průzkum místního hřbitova čas, tak jsem se tam šla kouknut až ráno. Vůbec jsme nevěděla, jestli něco najdu. Jenom jsem věděla, že děda Polaneckej pocházel z Lipový a jeho otec tam dělal starostu a že dědu táta jednou za rok do Lipový vozil. Hrob Polaneckých jsem našla ihned, byla tam fotka prababičky s nápisem „spi sladce ty moje zlato“. Zemřela v 64. Později mi táta sdělil, že uhořela ve stodole, kde si její vnouče hrálo se sirkama a ona se ho snažila zachránit. Venca na mě čekal před hřbitovem, měli jsme stejný směr cesty do Šluknova, kam za mnou měly dorazit Marta s Verčou.

Vencovým brutálním tempem jsme za chvíli byli na místě a posnídali… já jsem si půjčila otvírák a konečně mohla sníst tu konzervu, co sebou už týden tahám 😀️ .

Volala jsem holkám, jak jsou na tom, už byly na cestě asi hodinu od Šluknova. Říkám si fajn aspoň ještě naženu nějaký kilometry a holky to nebudou mít tak moc daleko… chtěla jsem spát na chtě Luž. Bohužel jsme se špatně domluvily a holky už zaplatily ubytování v Hartau, což bylo ode mě vzdálené ještě 50 km. Už se to nedalo zrušit. Zaplacených peněz by byla škoda. Dohodla jsem se, že mě hodí 15 km blíže k Hartau do Dolního Podluží, kde nastoupíme na Lužickou hřebenovku a pak přes německou stranu nejkratší cestou.

Doufám že mi těch 15 km bude odpuštěno… stejně jsem našla mnohem více kilometrů, než jsem měla v plánu a to díky věčným zacházkám z blbosti kdy nedávám pozor na cestu… většinou myslím na naprostý hovadiny, na jídlo, nebo nemyslím vůbec 😀️ .

Venca razil dál na Luž. S holkama to bylo zase bouřlivé přivítání. Přivezly mi pivo z pivovaru Cvikov a spoustu rumu 😀️ . Celou cestu jsme žvanily že by žádnej chlap s náma nevydržel. Byla děsná sranda. Holky si chtěly vyzkoušet jaké to je nést moji krosnu, takže jsme si vyměnily baťůžky a já jsem to měla najednou mnohem lehčí. Veronika se mé krosny nechtěla vzdát a nesla ji až do Harrachova 😀️. To jsou kámošky co?!

Ubytování v Hartau nás obrovsky překvapilo, jednalo se o moc krásné jógové centrum asi 600 m od přeplněného kempu v Hrádku. Obyčejné, ale čisté chatky za 300 kč za osobu… Pokud chcete jet na dovolenou nebo prodlouženej víkend na Kristýnu doporučuji toto místo v Hartau. Jenom není na mapách a google mi ho taky nechce najít, takže při hledání držím palce. Namasté.